RSS, Atom | Hledej (Šmudlo) :
Hledat

“Závazně nevázaná
kakofonická kutálka
free punkového břehu”

Užitý industriál – „Féketerigó bódé“

15. červenec 2010, 11:29

Po zhlédnutí koncertu industriálních kapel na jednom nejmenovaném alternativnímu hudebním festivalu jsme dospěli k názoru, že současná česká produkce industriální hudby je snůška pózerství a exhibicionismu absentující jakýkoli koncept a rezignující na možnost vývoje. Intelekt je nevyužíván, myšlenka, názor, poselství, důvod, účel jsou neznámé pojmy. Smysl konání uniká všem účastníkům produkce – tedy divákům i účinkujícím. Do očí i uší bije absolutní, ničím neohraničená a všeobjímající samoúčelnost.

„Industriální je všechna hudba, která vychází z reproduktorů“, takto definoval industriální hudbu Conrad Schnitzler. V naší koncepci je však hudebním industriálem v širším slova smyslu všechen zvuk, který vzniká v industriálním prostředí, aniž by byl jakkoliv elektronicky snímán, zesilován či jinak upravován. Tedy hudba z továren, přístavních doků, skladů, ale i z ulic města. Jedná se tedy o industriál akustický. V užším slova smyslu pak máme na mysli všechen zvuk, který je nedílnou součástí konkrétního výrobního procesu (užitý akustický industriál).

Užitý akustický industriál v našem pojetí není bezcílný a štítí se samoúčelnosti. Nezazní nic, co si nevyžádá cílový produkt, kterému je vše podřízeno. Každý zvuk, který zazní je vztažen k výrobě – přímo (hluk, který vyplývá z výroby) nebo nepřímo (ostatní hluk výrobního prostředí).

Na procesu tvorby s příznačným specifikem propojování estetična a funkčnosti se podílejí:

Fanda – pila na dřevo, vrtačka, kladivo, lahvové pivo, hlas
Jíra – pila na dřevo, pila na železo, smirkový papír, kladivo, lahvové pivo, hlas
Pepa – pila na dřevo, smirkový papír, kladivo, lahvové pivo, hlas
Míla – pila na dřevo, smirkový papír, kladivo, lahvové pivo, hlas
Aiwa CS–WN31 – doprovodný éterický zvuk
… a Vy.

Program se uskutečnil v rámci festivalu Utěšený Těchanov 2003.

———————————————————

výňatky z encyklopedické literatury:

UŽITÉ UMĚNÍ (applied art; art décoratif; angewandte Kunst; dekorativno-prikladnoje iskusstvo)

užité umění, souhrnné označení výtv. výroby produkující, na rozdíl od umění volného, předměty praktické potřeby, um. zpracované ve formě nebo výzdobě. Zahrnuje rukodílné výrobky (výtvarná řemesla), ale i produkci, u níž je výtvarník jen autorem návrhu prováděného jinou osobou nebo prům. Spojením estetické a užitkové funkce patří k nejstarším um. projevům. (Ilustrovaný encyklopedický slovník, III. díl Pro-Ž, str. 701. Academia, Praha 1982.)

užité umění, aplikované umění, dekorativní umění – umění, ve kterém je užitná funkce úzce spjata s est. hodnotou. Rozlišuje se: a) um. řemeslo, jehož zákl. je rukodělná výroba, se dále dělí podle hmot, technik a odvětví; b) um. průmysl, který se rozvinul v rámci manufakturní výroby a přerostl do výroby tovární. Novým odvětvím je prům. návrhářství. (Encyklopedický slovník, str. 1157. Odeon, Praha 1993.)

industriální hudba. V širším slova smyslu veškerá hudba, používající při své realizaci neakustické prostředky. Užší výklad chápe industriální hudbu jako produkt a obraz přetechnizované městské společnosti, především jejích průmyslových aglomerací. Ve své valné většině je to primitivní elektronická hudba (někdy pomocí bicích nástrojů rezonující disco), minimálně strukturovaná. Nezřídka pracuje i s prostředky, blízkými konkrétní hudbě, dává však přednost syntetickým zvukům. Po roce 1982 přichází nová generace, experimentující s částečně strukturovanou kompozicí a promyšlenějším využitím možností studia – viz postindustriál. (Josef Vlček: Rockové směry a styly. Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha 1988.)

post-industriální hudba. Stylový pokračovatel industriální hudby. Ideologicky vychází z myšlenek o změně společenského vědomí v naší době (Alvin Tofler, W. S. Burroughs), jíž se snaží reflektovat. Výsledkem jsou nezřídka strukturované útvary, vzdáleně připomínající impresionismus. Zvukovými zdroji jsou nejen elektronické nástroje, ale i amplifikované zdroje hluku (železné pružiny, sbíječky, kovové objekty). V některých případech pronikají do postindustriální hudby prvky hardcoru a „kultura světové vesnice“ (gamelany, tibetská hudba atd.). (Josef Vlček: Rockové směry a styly. Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha 1988.)

Káša Kouřilů

Tři A kordy | ostatní aktivity > Užitý industriál – „Féketerigó bódé“

Komentáře

 

Kde jsi: kapela > Užitý industriál – „Féketerigó bódé“


http://www.zubr.info vyrobeno lexislavem | strojovna TXP,960.gs | ilustrace Bára Herchlová